..: Továrna na absolutno :.. 35. Dvakrát třicet pět - Továrna na absolutno
Kategorie: Pretty woman

35. Dvakrát třicet pět

Fandom: Harry Potter
Rubrika: Pretty woman
Hl. postavy: "Harry Potter", Draco Malfoy, Remus Lupin, Severus Snape, Ron Weasley, Hermiona Grangerová, Ginny Weasleyová, Charlie Weasley, Kingsley Pastorek aj.
Páry: Harry Potter/Draco Malfoy, Severus Snape/Remus Lupin aj.
Žánr: genderswap, slash, preslash, het, pwp, smut, humor, detektivní, dobrodružný, darkfic, depresivní, angst, fluff, romantika

 

 

 

Bylo po oslavě.

Nejenže Draca bolela hlava a necítil se příliš svůj, taky moc dobře věděl, že teď po vší té zábavě následují povinnosti.

Vzpomněl si na předešlý den, na okamžik, kdy požádal Harry o ruku. Moc dobře věděl, že tento krok, který se rozhodl udělat, byl závazný a přestože pořád nebylo naprosto jisté, že ta Harriet, kterou zná, zůstane Harriet navždy, měl podivné nutkání svou touhu vyslovit nahlas, dokud to jde. Ale proč si dělat těžkou hlavu, Snape řekl, že je to trvalé, tak bylo a Evansová se s tím taky naučila žít.

 

Pořád v něm hlodal červík pochybností, který mu zlotřile našeptával, že nedělá správnou věc. Že se jednoho dne pekelně zklame. Ale tomu nutkání nešlo odolat. Nikdy by to nikomu nepřiznal a přiznat to sobě samému bylo nejtěžší zkouškou, ale on se do Evansové, kdysi největšího rivala Pottera, vážně zamiloval. Poprvé v životě. Neznal lásku, necítil k nikomu nikdy tak nesobecké city. Nebyl na nikom nikdy tak závislý a necítil potřebu být někomu neustále nablízku. Až teď.

Bylo to zvláštní, ale ne špatné nebo nechtěné. Svým neobyčejným způsobem to bylo… Hezké. Nezvyklé. Naplňující. Jako by část jeho bytí nebyla donedávna celá a až vedle Harry se zdál být úplný. Jako by jen čekal, až to přijde.

 

A kdykoliv se na něj černovláska podívala, pocítil příval celistvosti, kterou v sobě nikdy dřív nenašel. Cítil se lehký, svobodný, spokojený. A kdyby ho viděl otec, jistě by ho znechuceně označil za politování hodného ubožáka a na místě ho vydědil, zatímco by se mu z něj udělalo nevolno.

 

 

***

 

 

Venku jemně poprchávalo. Byla už tma, ale Remus přesto posedával na balkóně ve svém bytě, v ruce držel skleničku ogdenské starorežné a užíval si chvíli svou ambrosii štěstí.

Myšlenky se od oslavy točily jenom kolem Severuse. Od chvíle, kdy se ten podivný pavouk rozhodl, že to s Remusem zkusí, se všechno pomalu, ale jistě, měnilo. A nejen na něm. Vnímal, jak Remova přítomnost blahodárně působila i na Severuse.

Všiml si toho na oslavě. Držel se a snažil se, aby nebyl temným stínem v rozjuchané společnosti.

Starý Severus by se dávno zvedl a odešel, starý Severus by měl plno narážek a nešetřil by sarkasmem, aby všem zkazil náladu. Starý Severus by přede všemi neobjal Remuse kolem pasu.

Cítil se skoro jako by ho nadnášela neviditelná síla. Severus ho měl zřejmě opravdu rád, i když by to nahlas nikdy neřekl.

 

Vybavily se mu vzpomínky ze školy. Nikdy to Severusovi neřekl, ale líbil se mu už od třetího ročníku. Ode dne, kdy se díky neblahým událostem v lektvarech museli posadit vedle sebe a on mohl pozorovat každý Severův pohyb. Jak mu šla práce od ruky. Jak jemně krájel blánu z dračího srdce na stejnoměrné kousíčky, jak s opatrností míchal v kotlíku, aby bylo vše podle návodu. Jak si neustále upravoval vlasy, které mu vadily při práci, odhaluje tak rysy svého obličeje a krk.

A tehdy Remus pochopil, že ten drobný zdánlivě nevinný kluk po jeho pravici je vlastně nádherná a zajímavá bytost. Bylo to v té době pořád nevinné, ale na rozdíl do svých pobertovských kamarádů, ten kluk se mu líbil a občas ho z povzdáli pozoroval.

Severus Snape měl vždy obrovské charisma a byl jeden z nejinteligentnějších žáků z ročníku. A ta jeho nehezká tělesná schránka mu najednou přišla tolik blízká.

 

Samozřejmě to nikdy nikomu neřekl. A už vůbec ne svým přátelům, ale od té chvíle se vždy od nich separoval, jakmile vycítil, že jdou opět toho chudáka pozlobit. Mnohokrát se jim to snažil vymluvit, ale bezvýsledně. Sám nikdy nic nezmohl. A v duchu se vždy snažil omlouvat, nejen Severusovi, ale sám sobě, že je příliš zbabělý a bázlivý, aby se postavil svým přátelům, o které nechtěl přijít.

 

Postupem let se snažil svůj tichý obdiv zahubit, eliminovat, poněvadž věděl, že tohle nemělo budoucnost. A každý věděl, že ten podivín Snape má rád Lily Evansovou, která si nakonec vybrala právě Jamese.

Když zvládli OVCE a ukončili sedmý ročník, už na něj nepomyslel. Až donedávna.

Život se s ním nemazlil, ale pak mu do cesty vstoupila Tonksová a on s ní byl opravdu šťastný, než se všechno podělalo. Byla veselá a zábavná a on ji měl upřímně rád. Nebylo to dokonalé štěstí, ale co by si vlkodlak v jeho věku mohl víc přát?

Ani v tom nejkouzelnějším snu by ho nenapadlo, že on a Severus - to bude jednou skutečnost.

Dávná touha, kterou si hýčkal na prsou zhruba třicet let, se naplnila. Sice čekal dlouho, ale co je třicet let s porovnáním dalších šedesáti po Severusově boku?

Usrknul průzračné tekutiny a pohlédl na tmavé nebe zahalené mraky. Před necelou hodinou přestalo pršet. Už foukal pouze jemný vítr, ale vzduch byl vyhřátý. Letní a příjemně uklidňující. Sám pro sebe se usmál.

 

„Ehm,“ z rozjímání ho vyrušilo zakašlání, „copak je na nebi tak zábavného, Lupine?“ Severus přistoupil k muži na balkón a podíval se stejným směrem.

„Ty už jsi tady?“ zdvihl obočí, aby ho posléze zase pokrčil, když si uvědomil, jak ho jeho druh oslovil. „Měl by sis začít zvykat říkat mi křestním jménem.“

„Vskutku,“ poznamenal nezaujatě Severus. „Kams  to hleděl s tak zasněným pohledem, můj lotosový květe?“ zadeklamoval ironicky Severus, aby svou chybu napravil.

Remus se rozesmál. To byl celý Severus, všechno zesměšňovat. Kdyby však věděl, o čem teď přemýšlel…

„Ale jen tak, vzpomínal jsem na staré časy.“

„Ach tak,“ přidal se. „Byly to ale krásné časy. Na každém rohu smrtijedi, Temný pán v plné síle a s trochu většími ambicemi, než zvládl uskutečnit. Despotický a manipulativní ředitel nutící lidi vraždit, cholerický Potter obviňující ostatní kolem. Máš pravdu,“ vzdychnul. „Nádherné časy,“ zadíval se na oblohu.

Když si všimnul, že Remus na to nic neříká, ale naopak se směje, obrátil řeč jinam, „Co to piješ?“

„Starorežnou, chceš taky?“

„Zůstaň sedět, pro sklenici si dojdu sám. Kdybych chtěl domácího skřítka, v Bradavicích je jich dost, ne, že bych s nimi chtěl spát,“ položil Removi ruku na rameno.

 

Remus se nikdy nenudil. Se Severusem ne. Byl to tak nepředvídatelný člověk, že každý den s ním bylo jedno velké překvapení. V jednu chvíli dokázal být skoro až něžný a starostlivý a minutu na to už dokázal zesměšnit i tu nejneviditelnější nit na spodním lemu Remova kabátu. Život s ním byl jako vabank, člověk nikdy nevěděl, co přijde. O to víc vzrušující celý jejich vztah byl.

Když se tmavovlasý muž usadil vedle Remuse, hřejivý vítr téměř ustával. Ulice pod nimi byla tichá a z deštěm smáčené vozovky šla do vzduchu pára z horka, které se tam přes žhoucí den usadilo.

Blížila se půlnoc.

 

„Tak jak to dopadlo, našels ty dokumenty?“ proťal tíživou chvilku ticha Remus.

„Dokumentaci mám,“ odsekl Severus.

„Stalo se něco?“

„Minerva. Čert a ta ženská nikdy nespí,“ oznámil prostě Severus, jako by to byl už jasně daný axiom. „Než jsem stačil odejít ze sklepení, ačkoliv nechápu, jak zjistila, že jsem v Bradavicích, stepovala mi za prahem.“

„Někdy si říkám, že ji Brumbál předal nějaká svá tajemství. Když jsme byli ještě ve škole a měli Pobertův plánek, vždycky nás Albus dokázal vyhmátnout. Samozřejmě pokaždé dělal, že si ničeho nevšiml… Ale nikdy jsem nezjistil, jak to dělal.“

„To byl celý on. Nechat po škole pobíhat vlkodlaky, vrahy, krysy a ignoranty…“ vyjmenoval všem již známou čtyřku Záškodníků.

„Dneska jsi extrémně milý,“ postěžoval si Remus. „Kdes vlastně byl tak dlouho?“

„Kde?“ zvýšil Snape hlas. „Kde jsem asi byl, Lupine? Pletl jsem ti ponožky, abys o zimních nocích neměl studené nohy, protože já je nemám rád,“ nadhodil posměšně. „Ta bába neměla co dělat, tak mě svými neuvěřitelnými manipulačními schopnostmi nenápadně donutila, abych si s ní dal čaj.“

„A co ti povídala?“ Remus se vší silou držel, aby se nezačal smát. Viděl na Severovi, že je ještě pořád otrávený.

„Ptala se mě, jestli nevím o nějakém místě, kde by mohla najít nějaké starožitnosti… Netuším proč, asi měla dlouho chvíli a měla za ideální obtěžovat s tím mě.“

„Minerva? V tom určitě byl nějaký skrytý poddotaz, ne?“

„Tím už si nejsem jistý, neboť poté, co jsem jí sdělil, že vím kde – zřejmě nejspíš u ní doma, mi chladně oznámila, že bych už měl jít.“

„Severusi!“ tentokrát se vlkodlak začal smát doopravdy. „Ty mě nepřestaneš udivovat.“

„Tak jsem jí tam zanechal lahvičku s lektvarem na spaní a popřál ji sladké sny. Ta strakatá kočka je na svůj věk strašně háklivá, když už jí dávno není ani dvakrát třicet pět. Obtěžovat lidi tak pozdě v noci. Věděl jsem, že tohle zabere.“

„Ty můj starý protivo,“ zvedl se najednou Remus a dřepl si před Severuse, dotýkaje se rukama jeho obličeje. „Jsem na tebe pyšný. Ale možná bychom měli už jít spát, dopoledne máš tu konferenci.“

„Ještě chvíli, je mi tu dobře, konečně jsem se uklidnil,“ řekl netypicky svému hlasu muž s černou hřívou. „A nepotřebuju tolik spánku.“

„Jsi nervózní?“ optal se Lupin.

„Kdepak. Jen nemám chuť jít spát.“

„Vždyť nemusíme jít hned spát…“ zalaškoval si Remus a vybízivě si olíznul horní ret.

Severus ho propíchnul svým temným pohledem a bylo vidět, že mu cukají koutky. „Četl jsem v knihách, že vlkodlaci mají hodně velký apetit.“

„A tobě to samozřejmě hrozně vadí, ty frigidní mnichu. Máš za ty roky co napravovat!“

Severus si svého partnera prohlédnul od hlavy až k patě a mírně se stáhnul do sebe. Byl na tohle téma nepřirozeně citlivý, věděl to o sobě, ale zvyk byl železná košile.

Navíc bylo vidět, že Remus moc dobře ví, jak s ním manipulovat. „A opovaž se urazit, protože teď bude první exhibice. Vstávej, ty netopýre…“ chytl ho za dlaň a postavil na nohy. Ovinul se mu kolem pasu a nečekaně Severuse políbil se vší vervou, zatímco se o něj otíral svým tělem, které jevilo jasné známky zájmu.

Bylo těžké odolat někomu s tak vášnivou povahou. A Severus se přistihl, že ani odolávat nechce. Remus měl pravdu, musí dohnat ta promarněná léta.

 

A z pod oblaka se v ten moment vynořil půlměsíc dávající najevo, že zanedlouho bude další úplněk.

 

 

***

 

 

Když se Harriet v noci probudila, svítil do pokoje měsíc. Ozařoval Dracovo napůl odhalené tělo. Podepřela si hlavu a prohlížela si svého snoubence, jak pravidelně oddechuje. Téměř stříbrné vlasy měl pohozené po polštáři, řasy se mu mírně třásly pod tíhou snů a rty měl mírně pootevřené.

 

Podívala se na prsten na své levé ruce. Nemohla se na něj vynadívat, ne snad proto, že by v sobě nalezla nějakou skrytou touhu po špercích, ale ten prsten byl symbol něčeho hlubokého, v co dřív vůbec nevěřila. V hrudníku se jí rozlil pocit štěstí a neutuchající radosti.

Vzpomněla si na to, co ji nedávno řekl Severus Snape. Ještě stále to Dracovi neřekla a věděla, že by měla. V zásadě to byla dobrá zpráva, protože kdyby ne, nemohli by se vzít.

Hned zítra mu to řekne. Draca to jistě potěší. A proč by taky nemělo. S rozhodnutím, které učinil. Navíc byla teď šťastná i ona. A neměnila by. Bylo jí jedno, jestli je žena nebo muž, jediné, na čem záleželo, byl Draco.

Nevěděla však už, že Draco to dávno ví.

 

Znovu se uvelebila v peřinách a hlavu si podložila rukama. Letos to byly nejkrásnější narozeniny, jaké zažila. Kdyby mohla, tahle euforie by trvala věčně. Uchovala by si ji až do skonání světa. Ale bohužel nic netrvalo věčně a oba věděli, že bylo už načase vrátit se do reality. Zase se věnovat něčemu důležitějšímu.

 

 

Lektvar, který si pro tuhle příležitost připravili, už bude zralý a oni se budou moci pohnout dopředu. Dokončit plán, na kterém se domluvili. A možná, že konečně dopadnou Stana Silničku a pokud by záleželo na ní, nechala by ho shnít v Azkabanu zaživa.

Vidina šťastného výsledku byla dostatečně motivující. Lina se znovu uvidí se svou sestrou a život se vrátí do zajetých kolejí. Případ se vyřeší a Draco bude znovu moci vyjít na světlo světa, aniž by musel konzumovat pořád dokola mnoholičný lektvar.

 

Ale jakmile se vrátí jeho starý život na své místo, bude s ní chtít i dál být? Svým způsobem byl na ní teď závislý jako nikdy na nikom, neznamenalo to, že si mohl poplést své city k ní? A že až bude mít opět svou svobodu, vrátí se ke starým zvykům?

Bylo možné, že jeho city ovlivnil pouhý fakt, že neměl na vybranou a že vybíral pouze z toho, co bylo k dispozici?

Harriet se bolestivě sevřelo hrdlo. Podívala se znovu na tělo vedle sebe. Byl to pořád Draco Malfoy. Nezměnil se. Byl důvod mít obavy…

Pevně stiskla levou ruku, jako by toužila zabránit nějaké neviditelné síle, aby jí stáhla prstýnek z prstu, a zavřela víčka.

Teď o tom přemýšlet nebude! Není důvod k panice.

Ale ještě dobrou hodinu poté nezamhouřila oka.


Vydáno: 21.5.2020 21:27 | 
Přečteno: 280x | 
Autor: Blanch
 | Hodnocení:

Komentáře rss

Přidat komentář >

, Parada odpovědět
avatar
To jsem zvědavá jestli se Harry promění Severus a Lupin ty prostě k sobě patři i když já mám radši SS/HP. 2
icon odpověděl(a)
Blanch
Já jsem bývala taky fanda Snarry, ale tady byl Harry holt už zabraný :D
, Začíná to... odpovědět
avatar
5 asi jsem masochista, když se těším na ty chvíle, kdy všechno nebude tak poklidné a veselé, ale sesune se to jako domeček z karet... :D
Na druhou stranu... Severovo uvědomění, že i on má po všem sakra u konečně právo na nějaké to štěstí, změna po Remusově boku a "rodina", kterou tím získal... to potěší.
Moc děkuju, Blanch 1
icon odpověděl(a)
Blanch
Tak pokud si nějak zběžně pamatuješ, jak to celé dopadne, tak vlastně masochista nejsi.
O čem by bylo dalších třicet kapitol, že jo.
A já děkuju, za tvou neustálou snahu mi psát komentáře :)


Nejnovější komentáře
Vše o světě omegaverse - Jo, ona... Zaslal/a: Blanch  •  Čas: 23.10.2020 19:28
Vše o světě omegaverse - Přišla ... Zaslal/a: Kris  •  Čas: 23.10.2020 18:09
1. A jako Azkaban - To znám... Zaslal/a: Blanch  •  Čas: 9.10.2020 21:05
1. A jako Azkaban - :D Jako... Zaslal/a: Blanch  •  Čas: 9.10.2020 21:02
1. A jako Azkaban - Přidává... Zaslal/a: Miona  •  Čas: 9.10.2020 15:46

Více komentářů...



Statistiky se započítávají zhruba od roku 2009.



Pokud chcete, aby vám chodily novinky webu na e-mail, přihlašte se k odběru!
Stačí zadat pouze adresu.


Jméno
Text
icon :) Zrovna další díl opravuju, takže během dneška by měl vyjít, jen nevím, v kolik hodin to stihnu přidat, nejspíš k večeru, ale je to jen odhad.
my chceme Pretty woman, prosím prosím
Ahoj, kdy zase bude novy dil Pretty woman?
icon Pardon, ja opravdu netouzim po tom, aby to nekdo cetl v tyhle forme :)
No taaak, to mi nemůžeš udělat :( Zbývá mi pár kapitol :(
Já si před chvílí říkala že jsi to nejspíš smazala, protože mi to nešlo zobrazit...
icon No, ono to tam hlavne cele neni, ja to tusim skryla, aby to nikdo necetl :D
Nejde o nic, co by bylo nesnesitelné nebo iritující. Takže pohoda :) :D
icon Ten blogovy nedoporucuji cist, je tam hromada chyb, silena stylistika :D, ale chapu, ze clovek to skrze zvedavost kolikrat ignoruje.
Tak jsem hledala hlouběji a našla tvůj blog, kde to všechno máš. Opravdu moc děkuji za kvalitně propracovaný příběh.
To naprosto chápu. Navíc, nemohla jsem kvůli tomu spát, protože jsem byla hrozně zvědavá...
icon se vratim za tyden z dovolene. Takze proto dokoncena, ale trinactkou to nekonci.
icon Linn: i kdyz ti to ukouslo konec komentare, chapu, kam smerujes. PW je povidka, co jsem dopsala pred lety, ma 68 kapitol. Nevlozila jsem vsechny, protoze jsem se rozhodla udelat korekturu a beta-read. Mam v planu denne vlozit aspon jeden dil, jakmile s...
icon Domco, Emalion, Ginger: mockrat dekuji. Ruby: jeste nevim, WP pro me neni stezejni a beru ho spis jako ulet.
Zdravím. Měla bych dotaz, který se týká tvého příběhu "Pretty Woman". Když jsem ji četla na Wattpadu, úplně mi vyrazila dech... Ale, jelikož mi přišla nedokončená, podívala jsem se na tvoje stránky, jestli tady je příběh dokončený. U statusu je přímo n...
Muzu se zeptat? Pridas vsechny povidky i na wattpad? Divala jsem se, ze tu mas i nejake, co jsem jeste necetla a na wp si je muzu pridat do knihovny. Diky za odpoved. Mej se krasne.
patříš mezi moje oblíbené autory !
Ahojky. Našla jsem tě přes wattpad a musim řict že to tu máš moc hezke a vidim že i hodně povidek co jsem nečetla. Jinak moc hezky píšeš ! Je vidět že už máš něco za sebou. Doufám, že toho ještě hodně napíšeš. Ještě jsem nečetla všechno, ale už teď
Taky nestačim koukat. Fakt moc hezke to tu máš. Hlavně povídky.
<3 uzasny web
n
icon nakopnou a motivují ;)
icon psát, že nevím, kde začít :D, takže nechci nic konkrétního slibovat. Něco brzy přibude, ale co mi zrovna trkne do oka, to je druhá věc... Ještě jednou díky za to, že jsi trpělivý. Jsem ráda, žes dal vědět, i když nepíše komentáře, autora takové vzkazy ...
icon Zdravím, Davide, děkuji ti za milá slova a trochu té motivace :), poslušně hlásím, že PC je v pořádku a připraven ke spolupráci, a já se zrovna vrátila z dvoutýdenní dovolené a třeasu se na to, až zase sednu k wordu, ale je toho tolik, co bych chtěla p...
Moc komentare nepisu, protoze sem bohuzel liny, ale chci abys vedela, ze sem chodim skoro denne, abych se presvedcil jestli prece jen nahodou neni neco noveho. Drzim palce! Ses fakt skvela!
Vim, ze si mela nejake potize, Blanch. Ale muzu sezeptat, jak natom ted jsi? Dockame se brzy nejakych kapitol? Strasnese tesim naPavouci sit i na Status Quo! Nechci vubec na tebe tlacit, jen me to zajima, protoze jsem nateseny! Pises skvele. Moc koment...
icon Uhm, snad co nejdrive. Potrebuji dodelat jeden vetsi projekt, a pak uz konecne bude vic prilezitosti a casu :)
Kdy bude zase Pavouci sit?
icon Hodila jsem pro všechny případy do sekce HP kapitolovek text s odkazy, najdeš to případně tam ;)
icon na ty povídky, které jsou teda ale v hrozné podobě a neopravené tak, jak byly před lety. A nejde tam přidávat komentáře.
icon Pokud myslíš v sekci tvorby HP, tak ty, které nejsou žlutě, nemají odkaz (záměrně), nejsou tady ještě vložené. Pracuji na jejich korektuře. Ale když si najedeš do sekce PROFILY, najdeš tam odkaz na můj starý blog nebo slash web, jsou tam staré odkazy n...
Máš tam některé povídky dopsané ale nemůžu se na ně dostat.
icon Davide: diky moc za podporu ;), Drarry psat urcite budu, je to moje srdcovka a jsem rada, ze se libi.
icon Keiji: No, aktivne se moc rict neda no :D, ale tak ja jsem par let mela pauzu taky, psala spis pro sebe, jen mi to webovani a vykecavani proste chybelo :). Jako tytam jsou ty stary casy, kdy to slo vsechno snaz, ted je to narocnejsi :). Davide: diky mo...
*v hlavě rodí dál. (Nevím, jestli se ten zbytek věty umazal, nebo je to někde schované :D)
Máš můj obrovský obdiv, že stále dokážeš aktivně (ať už si pod tímto slovem člověk představí cokoliv :D) psát. Mně i dalším lidem, které znám a psali často a bavilo je to, se to nějak bloklo a je dost těžké ty ledy prolomit, i když příběhy se v hlavě r...
Hojda. Jsem nadsenej, ze ses vratila, Blanch. Doufam, ze budes zas psat drarry jak driv. Ctu tu novou povidku a vypada bezva. Tesim se na dalsi. Vzdycky jsem mel rad tvoje povidky!
icon Tak já jsem tu měla Harryho Pottera a ani o tom nevím...
Harry Potter
icon Abych tě svou "přehnanou" aktivitou nezklamala :D, ale díky. Budu se snažit.
Skoro neverim svym ocim! Blanch je zpatky?! Blanch je zpatky! Budu se tesit, co vymyslis. Prectu si vsecko!
icon Prosím, pokud máte na mě nějakou prosbu nebo žádost, vkládejte komentáře spíš do Knihy. Kecálek slouží spíš k ptákovinám ;)
Design vytvořila Blanch © 2002 - 2020