..: Továrna na absolutno :.. Prolog - Továrna na absolutno
Kategorie: Tisíce snů ve mně tiše hoří

Prolog

Rubrika: Tisíce snů ve mně tiše hoří
Fandom: Sandman (seriál)
Téma: Hob Gadling si uvědomuje, že musí napravit svoji chybu a svému Cizinci se omluvit, až nadejde čas. Ale století uběhne a Cizinec se na jejich setkání nedostaví. Je to jeho chyba, protože překročil hranici? Znamená to tedy, že jeho nekonečně dlouhý život brzy skončí? A to zrovna, když si uvědomil pravou podstatu vlastních citů. Opustí svět ještě předtím, než se dozví jméno svého tajemného přítele. Příběh pracuje pochopitelně s premisou šestého dílu.
Žánr:  slash, pwp, angst, romantika
Páry: Hob Gadling/Morpheus
Omezení: 18+

Občasný zvuk kol se mísil se šumem kolem projíždějících vozidel, která se přibližovala tmou jen jako zlatá světla bez obrysů slitá v jednu zářivou šmouhu. Koňská dvojspřeží dávno vystřídal svět motorů a karburátorů. A den za dnem bylo stále víc z čeho vybírat. Taky si jedno pořídí, pomyslel si. Vozidlo. Aby jeho příští stěhování nebylo tak komplikované.
Do kufrů poskakujících po chodníku sbalil svůj život a táhl ho za sebou jako konečný důkaz vlastní existence. Daleko pryč od místa, které se posledních dvacet let naučil nazývat domovem. Bylo načase se vrátit do Londýna.

Blížilo se další setkání s jeho Cizincem. Vše se za posledních sto let změnilo. Nejen technologie a pokrok, ale i rytmus, kterým tlouklo jeho srdce. Uvědomění. A důvod jeho bolesti. Čím víc se blížil rok jejich setkání, tím víc byl Hob nervózní. Robert, teď si bude říkat zase Robert. Nebo Rob. Ještě se rozhodne.

Při vzpomínce na jejich výměnu slov jako by mu někdo sevřel pěst kolem srdce. Měl dostatek času přemýšlet nad tím, jak se svému Cizinci omluví, jakmile mu opět převypráví události posledního století v kostce. Až znovu uvidí ty zádumčivé oči, jež v přítmí působily, jako by je naplnily hvězdokupy. A ten tajuplný úsměv, který způsoboval, že se Hobův tep pokaždé rozkmital v rytmickém staccatu. Až konečně zase spatří ty havraní vlasy, ve kterých se odráželo světlo z krčmy a přísliby, které minulé století Hob tak neumně zašlapal do země.

Procházel večerním městem pohrouženým do tmy, do ulice vrhaly světlo jen potemnělé pouliční lampy a veliká okna domů podél chodníků, zářící měkkým přívětivým světlem. Většina z nich byla holá bez záclon, skýtající pohled do obývacích pokojů, kde se choulila všechna ta přátelství a životní lásky. Pospolu tak, jak to mělo být.

Nepravidelný rytmus bubnů ve spáncích ho zpomaloval. Večer se pomalu zrodil do noci. Už i poslední hvězdy jasně zářily na nebi, a když se na ně podíval, povzdychl si. Za ta století si všímal, jak měnily svoje pozice a jak mu žádná z nich, i když naposledy vyhasla, nesplnila jeho přání a sny.

Dnes bude jako už tolikrát usínat na novém místě. V domě na kraji Londýna. Daleko od očí. Tohle století bylo díky fotoaparátům a kamerám daleko složitější držet se stranou a být jen šedou eminencí v zátiší. Ale vždycky to nějak zvládl a zvládne to i teď. A pokud Ho uvidí, bude to mít smysl.
Tuto noc bude dřímat spánkem provinilých, stejně jako posledních devadesát let. A bude se mu zdát o Něm. O jedné z těch všedních omluv, které vždy skončily daleko hůř, než si pamatoval. Žádná z těch nočních můr mu nikdy nedopřála zakončení vroucným objetím, které by mu jeho zoufalá mysl z milosti přidala k dobru.

 

Světla z oken se každým krokem vzdalovala kamsi pryč, s každou vteřinou zapomínal detaily ze scény, ale ten pocit sevření a zmaru sílil, kdykoliv byl svému cíli blíž.

 

Sotva se trefil klíčem do zámku a čelist tiskl k sobě tak silně, až mu vrzaly stoličky. Na dně žaludku se mu usadil těžký uzel. Dveře povolily.

Podíval se na oprýskanou a sešlapanou podlahu stoletého domu a cítil se vyčerpaný. Jeho život se neustále měnil, ale ta tíha uvědomění si celé pravdy byla obrovská.

Možná, že až se dnes v noci uloží ke spánku, jeho Cizinec mu konečně odpustí a řekne mu svoje jméno. A Hob se odváží ho po tolika staletích zapírání políbit. Ve snech přece mohl dostat to, po čem toužil. A On by se pravdu nikdy nedozvěděl.

Ale bylo to jen zbožné přání. Posledních pár dekád byly jeho sny jen bolavým očistcem a nepamatoval si, kdy naposledy se mu zdálo něco, při čem by se neprobudil zoufale vyděšený k nepříčetnosti.

Pokud nebyly sny místem, kam by se rád vracel, tak musel udělat život opět místem, které nebude chtít opustit. A to byla bez pochyb největší přednost Hoba Gadlinga.


Vydáno: 30.10.2022 22:34 | 
Přečteno: 18x | 
Autor: Blanch
 | Hodnocení:

Komentáře rss

Přidat komentář >

Nebyly přidány žádné komentáře.


Nejnovější komentáře
18. kapitola - Super s... Zaslal/a: Ester  •  Čas: 13.8.2022 21:17
17. kapitola - Snídaně u pottera - To jsem... Zaslal/a: Karin  •  Čas: 8.6.2022 22:17
17. kapitola - Snídaně u pottera - Výborně... Zaslal/a: Mirek  •  Čas: 4.6.2022 17:03
16. kapitola - Návštěva - Ach můj... Zaslal/a: Mysty  •  Čas: 19.5.2022 21:35
8. kapitola - Také by... Zaslal/a: Karin  •  Čas: 13.5.2022 23:02
16. kapitola - Návštěva - Já děku... Zaslal/a: Blanch  •  Čas: 11.5.2022 18:47

Více komentářů...



Statistiky se započítávají zhruba od roku 2011.



Pokud chcete, aby vám chodily novinky webu na e-mail, přihlašte se k odběru!
Stačí zadat pouze adresu.


Jméno
Text
icon Díky za upozornění. Ono to bylo blbě úplně všude :)
Zdravím, na stránce UI v kategorii Galerie je špatně zadaný odkaz na Deviantart (místo .com je v odkazu .cz.) :D
my chceme Pretty woman, prosím prosím
Ahoj, kdy zase bude novy dil Pretty woman?
icon Pardon, ja opravdu netouzim po tom, aby to nekdo cetl v tyhle forme :)
No taaak, to mi nemůžeš udělat :( Zbývá mi pár kapitol :(
Já si před chvílí říkala že jsi to nejspíš smazala, protože mi to nešlo zobrazit...
icon No, ono to tam hlavne cele neni, ja to tusim skryla, aby to nikdo necetl :D
Nejde o nic, co by bylo nesnesitelné nebo iritující. Takže pohoda :) :D
icon Ten blogovy nedoporucuji cist, je tam hromada chyb, silena stylistika :D, ale chapu, ze clovek to skrze zvedavost kolikrat ignoruje.
Tak jsem hledala hlouběji a našla tvůj blog, kde to všechno máš. Opravdu moc děkuji za kvalitně propracovaný příběh.
To naprosto chápu. Navíc, nemohla jsem kvůli tomu spát, protože jsem byla hrozně zvědavá...
icon se vratim za tyden z dovolene. Takze proto dokoncena, ale trinactkou to nekonci.
icon Linn: i kdyz ti to ukouslo konec komentare, chapu, kam smerujes. PW je povidka, co jsem dopsala pred lety, ma 68 kapitol. Nevlozila jsem vsechny, protoze jsem se rozhodla udelat korekturu a beta-read. Mam v planu denne vlozit aspon jeden dil, jakmile s...
icon Domco, Emalion, Ginger: mockrat dekuji. Ruby: jeste nevim, WP pro me neni stezejni a beru ho spis jako ulet.
Zdravím. Měla bych dotaz, který se týká tvého příběhu "Pretty Woman". Když jsem ji četla na Wattpadu, úplně mi vyrazila dech... Ale, jelikož mi přišla nedokončená, podívala jsem se na tvoje stránky, jestli tady je příběh dokončený. U statusu je přímo n...
Muzu se zeptat? Pridas vsechny povidky i na wattpad? Divala jsem se, ze tu mas i nejake, co jsem jeste necetla a na wp si je muzu pridat do knihovny. Diky za odpoved. Mej se krasne.
Design vytvořila Blanch © 2002 - 2021