Pospíchal vylidněnými chodbami; prakticky celá škola byla venku a všichni už buď seděli na stadionu, nebo k němu právě mířili.
Remus a Petr už na něj čekali na tribuně, zatímco se James převlíkal do famfrpálového hábitu. Na dnešní zápas se Zmijozelem se prakticky těšil každý. To jen on, Sirius Black, si musel naléhavě odskočit s trapnou výmluvou na jazyku. Začínal být nepříčetný.
Zhluboka vydechl, aby zpracoval celé sobotní dopoledne a za víčky se mu zrekapitulovaly záblesky, o které tolik nestál.
Sedět na prdeli a zírat na Srabuse, jak si brkem hladí kontury čelisti, bylo utrpení. Tohle gesto by tomu zmetkovi měli zakázat. Nebo možná Blackovi myslet. Stejně zrovna nemyslel mozkem.
Nepohodlně si poposedl na místě, jakmile ucítil, že mu byly kalhoty těsné. Zase. Snape prostě jen psal pitomej úkol a Sirius měl chuť přeskočit tu řadu stolů a přímo na místě ho celého pozřít. Vychutnat si ho.
Začínal to být zatracenej problém, protože stačilo, aby byl Srábek ve stejné místnosti, a on se nedokázal na nic jiného soustředit. A ten prevít protivná si ho ke všemu vůbec nevšímal! To ho ani trochu ta jejich eskapáda nepoznamenala? Copak to nestálo za nic? Holky o něm říkaly, že je to s ním parádní jízda. Že je zkušenej a všímavej milenec, znal různý techniky a ničeho se nezalekl. Sex s ním byl přece nezapomenutelný zážitek. Nebo si to Snape nemyslel? Proč si to sakra nemyslel?
Od toho jejich dostaveníčka, které Blackovu zvědavost akorát ještě víc nakrmilo, než ukojilo, Severus dělal, jako by byl Tichošlápek vzduch. Spíš ani to ne. Vzduch totiž člověk potřeboval k existenci, ale on nebyl pro něj ani to.
Promnul si prsty v dlaních nejméně třikrát, než se donutil sklopit pohled k eseji a rozkázat myšlenkám, aby si daly pohov. Noha pod stolem se mu samovolně rozkmitala. Snape a to jeho péro. Brk! Ne péro, myslel brk!
Jaký by to asi bylo, kdyby mu pérem smyslně přejížděl po čelisti?
Svatý Merline, ty to vidíš. Fakt nemůže pro Křiklana napsat aspoň esej, aniž by si u toho představoval Srabusovo úžasný vybavení? Nikdy by nehádal, že dokáže být tolik fixovaný na mužský nádobíčko. Donedávna ani netušil, že by byl vůbec na kluky. Ke všemu na ty ošklivější.
A co se stane zítra? Začne Srabusovi psát poezii? Založí mu vlastní kult a náboženství?
Promnul si dlaní obličej a frustrovaně zasténal. Měl by si rychle najít holku. Za tyhle pochybný nápady stejně může jenom jeho abstinence. Stačilo by svolné teplé tělo, vypustit páru a všechno bude zase jako dřív
Trudná realita udeřila, když znovu rozevřel oči. Nemohl jít na školní stadion s erekcí, která by dokázala sekat dříví svižným pohybem. Zejména když tam bude Srabus. S nosem zavrtaným do tý svojí zelený šály a s ošlehanými narůžovělými tvářemi, kolem kterých mu ve větru budou plát neposedné vlasy. A bude u toho vypadat tak sexy a nedostupně.
U prokletých skvorejšů. Zalezl do kabinky v umývárně, obemkl se dlaní po objemu a dal průchod frustraci.
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.