1. Godrick chraň!

Pergamen byl už celý zkropený kapkami krve, v hřbetu ruky mu pulzovala palčivá bolest.

Sykl. Kdyby nebyl včera Srabus tak zatraceně hlučný, když ho píchal v přístěnku na košťata, nemusel mu dlaní zakrývat pusu. Raději strpěl tohle nepohodlí, než aby madam Pomfreyové přiznal, že ho pokousal ten slizoun ze Zmijozelu, když mu vrcholil na hábit, zatímco do něj Sirius s chutí přirážel. Třebaže to nebyl nonsens, jak by to asi vypadalo, když k ničemu takovému v posledních sedmi letech jejich rivality nedošlo.

I Jamesovi řekl, že ho na posledním rande pokousala ta prsatá blondýna z Mrzimoru. Naštěstí to spolknul jako dávku kostirostu, zato Remus si ho od té chvíle dost pochybně prohlížel.

Zatracená práce. Měl napsat esej do přeměňování a místo toho mu tvrdnul pták v kalhotách při vzpomínce na Srabusovy steny.

Nikdy by neřekl, že sex ze vzteku může být tak rajcovní a zároveň ponižující. Kdo měl tušit, že má Snape tak velký hezký péro, až se Blackova pýcha válela skrčená v temném koutu sklepení. Pche. Možná, že je velký, ale neumí ho používat!

Nabízelo se jediné řešení, jak zůstat příčetný a vrátit vlastnímu egu jeho balanc. Přemluví Srabuse, aby si vyměnili příště role. A rozhodně to není proto, že by ho chtěl mít v sobě. Godrick chraň!