Laureátem potřetí

Asi je nasnadě se omluvit za roční pauzu, ale není to tak, že bych se na tuhle ffku vykvákla. Naopak jsem se v ní vrtala dost často. Myslela jsem si, že po těch letech ty revize odsejpají, ale je to spíš naopak. Mám tendence to zase celé přepisovat.
A tahle kapitola se mi blbě opravovala, asi chápete proč, když jsem víceméně už jen slash autor :D, každopádně jsem měla spíš problém se slohem a obraty a už jsem z toho fakt unavená, takže to vzdávám a po devadesáté sedmé už to opravovat a přepisovat prostě nebudu. Vkládám to dřív, než si to zase rozmyslím.

Za případné překlepy a chyby se omlouvám, Word mi nějak v poslední době stávkuje a přestal upozorňovat na opravy :/

Čím víc se odhalovala její opálená kůže, tím víc jako by John slyšel tikání hodin na stěně. Znělo to jako odpočet do věčného zatracení, ale stejně si nemohl pomoct, aby si ten výhled neužíval. Všechny ty tiché výčitky v jeho hlavě na moment utichly. Neodvracel zrak a nepravidelná tachykardie mu bubnovala v uších jako příjemně znějící opera ze zákulisí.

Natáhl dlaň, aby se dotkl jejího hrudníku. Jedním hbitým pohybem jí pomohl s šaty. Povolil je natolik, že za chvíli byl jen slyšet šustot látky, která se po pokožce spouštěla k zemi až ke kotníkům.

Všechna ta dokonalá zlatavá kůže se hrdě obnažila a přes černou krajkovou podprsenku byla vidět plná ňadra. Pod ní se rýsovaly tvrdé bradavky, kolem kterých látka vystupovala do popředí, a když John roztáhl prsty, aby po nich přejel polštářky palců, Tina se lehce otřásla.

Natiskl se víc na plochu jejího těla a jednou rukou se zapřel do centra jejích zad, těsně pod lopatky. Naklonil hlavu, aby se jemně rty dotkl kůže a pohladil ji špičkou jazyka, zatímco prsty druhé ruky putoval po vztyčených bradavkách, které promnul.

Její prsty sklouzly na Johnovy paže a vyšplhaly po ramenou až ke krku, aby se zaryly nehty do krátkých vlasů. Přitiskli se k sobě a podle zrychleného dechu bylo poznat, že obě strany více než vítají každý dotek.

Než se políbili, jejich pohledy se střetly. Zorničky rozšířené tak, že se ztrácely v duhovkách. První dotek rtů byl nesmělý, ale jen dva nádechy na to už John roztíral rudou rtěnku mezi nimi. Polibek si dychtivě opláceli. Kousali se do rtů, olizovali se navzájem jazykem, jejich boky se k sobě semkly ještě víc a Tina na svém podbřišku mohla cítit Johnovu probuzenou erekci.

Každý jejich pohyb byl snahou ze sebe strhnout svršky, až nakonec zbývalo jen posledních pár kusů. Johnova paže stiskla úzký bok, když odkopával bokem prádlo poté, co jí ho stáhl. Tina už proti němu stála obnažená a s jiskřivým úsměvem na rtech, když jí zrak doputoval k jeho vzrušenému klínu. Očividně nebyla zklamaná tím, co se jí nabízelo.

Až do teď si neuvědomoval, jak moc mu chyběly měkké poddajné rysy. Jak příjemné a vláčné bylo ženské tělo. Jak sexy a pružná byla prsa, když je chytil do dlaní, aby je potěžkal. Tina byla jednoznačně nádherná ženská, a kdyby jeho život nebyl takový chaos, oni se potkali za jiných okolností a dříve, neváhal by to s ní zkusit.

Nicméně tahle noc byla jen jedna. A ačkoliv by si dokázal představit strávit s Tinou více, než jen to, mysl se stále vracela k Sherlockovi, který je sledoval.

K muži, kterému patřil zbytek jeho života.

Její tělo bylo přirozeně drobnější, křehčí a vyvolávalo nutkání chránit, postarat se, ale nebylo přehnaně hubené. Bylo zakřivené na správných místech, hladké a svůdné přesně tak, jak to měl rád.

„Rozpusť jí vlasy,“ požádal Sherlock a John mu beze slov vyhověl.
Připadal si skoro jako prodloužená ruka Sherlocka, když ani nezaprotestoval a vykonal, co po něm vyžadoval. Jako by snad sám přišel o vlastní autonomii. Tina se na něj zvědavě dívala, když jí z vlasů vytahoval pevně zasazené sponky, až se nakonec její vlasy jako vodopád spustily po ramenou a v přítmí se zaleskly.

Svazek vlasů uchopil do dlaně, aby jí naklonil hlavu a znovu ji políbil. Nepochybně v něm vyvolávala ty správné pocity. Měla talentovaný jazyk i hladové rty, po nichž Johnovi zůstávala v ústech sladká pachuť koktejlů, které si objednávala.

I navzdory tomu bylo velmi snadné si představit, že Sherlockovy rty chutnaly stejně, působily proti němu stejně. Nemohl to porovnat, ale v myšlenkách se přistihl, že by určitě chtěl. Usmál se do polibku, když se mu před zavřenými víčky zformoval jasný obraz oteklých Sherlockových rtů.

Když rozprostřel John dlaň, aby pohladil její třísla, Tina zalapala po dechu. Možná jí neměl sundávat podvazky a punčochy. Představa, jak po jeho kůži hedvábně kloužou do nylonu oděná stehna ženy, byla bez debat lákavá. Pocítil náhlý příval jejího vzrušení, když se znovu nadšeně otřásla. A rozhodně věděl, že to Sherlock musel vidět taky.
V mžiku si znovu uvědomil, že v pokoji nejsou s Tinou sami. I když na slovo poslouchal Sherlockovy příkazy, pořád jako by nebyl přítomný opravdu. Ale ty zahloubané oči je pozorně sledovaly a s Johnem to něco dělalo. Nemohl si pomoct. Divil se, jak moc velký to na něj mělo vliv. A zároveň měl dojem, že pokud vyhledá Sherlockovu tvář, všechno to rychle skončí.
Srdce mu pumpovalo jako motor auta v horkém letním dni.

„Chtěl bys ji ochutnat?“ zeptal se podmanivě Sherlock a vytrhl ho z přemýšlení.

John nasucho polknul.

Ohlédl se na ni zaujatě. „Můžu?“

Přidřepl si k zemi, podíval se na pár vteřin vzhůru a položil dlaně na vnitřní stranu stehen, aby od sebe oddělil její nohy. Tina se zlehka rozkročila, položila mu ruku na temeno hlavy a prsty si ve stejný okamžik prohrábla kadeře. Krátce přikývla. Neodvracela pohled, když jí John zajel prsty přímo do klína, který byl částečně oholený, ale ne tolik, aby nabyl dojmu, že zneužívá mladou patnáctku. A hned vzápětí se naklonil, aby zeširoka olíznul kluzkou cestičku až ke klitorisu. Její boky se prohnuly a ozval se krátký sten. Chvíli nechal na jazyku převalovat její chuť, než celou předehru přesunuli do postele.

Aniž by se ohlédl, ucítil na sobě upřený Sherlockův zrak. Propaloval se mu pod kůži a žhnul. Doslova mlčel tím nejhlasitějším způsobem.

Podbízelo ho to snažit se urputněji, aby měl Sherlock na co koukat. Rozevřel jí víc stehna a vnořil se jazykem hlouběji. Střídal lehké rychlé pohyby s tvrdšími a divočejšími. Jednou přitlačil, podruhé přejel jen špičkou jazyka. Byla mokrá a její steny rezonovaly místností jako odbíjení na kostele.

Tina se rozhodně nestyděla. John věděl, že byla zvyklá mužům velet, táhnout si svoji panovačnost do postele jako zavazadla, ale tahle situace pro ni musela být poměrně nová. Bez možnosti Johnovi říkat, co má dělat. Podvolovat se rozkazům Sherlocka, který se ani na celém aktu nepodílel. Nemusela říkat ani slovo a vše se jí dělo před očima. A v klíně. Jako by byla jen loutka. Oba byli jen loutka. Sherlock za ně předvídal, co by chtěli. A Sherlock se ve svých dedukcích nikdy nemýlil.

Netrvalo ani dlouho, než se pod snaživou silou jazyka začala Tina svíjet a zoufale mu boky vycházet vstříc.

A když už cítil, že se blíží k vrcholu, vnikl do ní dvěma prsty, aby celý pocit ještě umocnil. Nasál mezi rty klitoris, přejel po něm jazykem a uvnitř zamířil prsty k cíli, který odhadl jako ten správný. Vykřikla. Hlasitě. Prohnula se v zádech a škubla sebou tak, že na moment vyhodila nohami kolem Johnovy hlavy a otřela se o jeho lícní kosti koleny.

Vlny její rozkoše, šok z toho, jak byla intenzivní, okamžitý příval ospalého dobromyslného uspokojení po jejím orgasmu - to všechno se na Johna valilo jako důvěrné pohlazení.

A stejně intenzivně kolem sebe cítil Sherlockovu přítomnost. Tíhu jeho pohledu. Jeho dech byl plytký a snad o něco rychlejší než obvykle. Nebo se to Johnovi jen zdálo?

Musel se podívat. Musel se přesvědčit. Ohlédl se na přítele. Pro nezaujatého pozorovatele mohl Sherlock působit stejně sebevědomě jako vždy. Stoicky a klidně. Odtažitě. Kotník měl položený přes koleno druhé nohy, ruce spojil na břiše bříšky prstů tak, že tvořily stříšku a oči na ně shlížely přes mírně zúžená víčka.

John si všiml i slabého ruměnce na tvářích, přestože bylo přítmí a tvář měl osvětlenou jen zpola. Neboť Sherlockova pleť byla jindy až sinalá a krev ve tvářích na něm byla hned vidět.

Mimo jiné si taky John všiml lehce nepravidelného dechu. Sherlock seděl od pasu dolů příliš ponořený ve stínu a v dost tmavém obleku na to, aby John zhodnotil stav jeho kalhot. Ale pokud mohl soudit, tak slovutnému detektivovi stálo péro. Navzdory tomu, že se tvářil, jako by se ho tohle varieté vůbec netýkalo.

Avšak ta divoká záře v jeho pohledu byla jasným indikátorem. Sherlocka nezajímala Tina. Sherlocka zajímalo, co to dělalo s Johnem. A John se na krátký okamžik cítil hrdě a přitažlivě zároveň. Jako cenami opředená pornohvězda. Bylo to vlastně dost směšné. A sexy.

Zatraceně, jak tohle bylo sexy.

Pocit, že je on původcem Sherlockova vzrušení.

Detektiv katalogizoval každý pohyb, každý zvuk a každou reakci. Ukládal si vše do svého paláce mysli. A John by se vsadil, že si to ukládal tak pečlivě, aby nikdy na tento moment nezapomněl. Protože ani jeden nevěděl, jestli nebude jediný. A čert vem sluneční soustavu nebo politickou hierarchii v Británii. Dokázal v něm už číst jako v otevřené knize. Jako by ty myšlenky byly jeho vlastní. A možná, že i byly. Možná byli ve vztahu už tak daleko, že je dokázali sdílet a prožívat společně.

Nadržený John Watson patřil mezi top pět událostí, které si Sherlock potřeboval pamatovat.

Johnovi poskočil penis. Špička se mu leskla a Tina kolem jeho prstů znovu sevřela svaly, sotvaže se probírala z post orgasmického oparu. Pořád byla těsná a kluzká, John skoro cítil, jak se ta horkost svírá kolem jeho erekce. Ale představil si u toho jinou tvář. Jiné tělo.

Nebyl by to Sherlock, aby si nevšiml. A John od něj nemohl odtrhnout zrak. Pod jeho pohledem se mu zrychloval dech, vnímal ten syrový hlad, který jím proudil. Který proudil v krvi Sherlocka i v krvi Johna. Sounáležitě a ve snaze být si zase o kus blíž. Byl jako ozvěna. Poháněná naléhavě vpřed a znovu se vracela.

A zatímco John se ztratil ve svém tunelovém vnímání světa okolo Sherlocka, Tina je se zájmem oba pozorovala. Periferním viděním postřehl, jak se žena usmívala. Jak s ochotou přijímala svou dnešní roli. Vyčkávala.

Sherlock se při pohledu na Johna napil a doktor přemýšlel, jestli nebylo příliš kruté nechat ho, aby vše, po čem toužil, měl na dosah ruky, třebaže se toho ve skutečnosti nemohl dotknout. Jenže ty inteligentní oči nebyly vyčítavé, dokonce v nich nebyla ani bolest. Naopak tmavovlasý muž působil ve svém tajuplném rohu plném stínů jako predátor, který vyčkával na svou chvíli.

A jen to vědomí opět Johnovi vyvolalo pocit vzrušení, které vyžadovalo pozornost.

„Co teď?“ zeptal se Sherlocka jako voják, který čekal na rozkazy, a ta otázka jmenovaného na pár vteřin zaskočila.

„Je to večer věnovaný Tině,“ pronesl tlumeně Sherlock. Nadechl se, aby něco dodal, ale John ho přerušil.

„Ne,“ podíval se omluvně na ženu, která si to podle výrazu vůbec nebrala osobně. „Ne, Sherlocku. Tohle je pro nás.“

Tak. Řekl to nahlas. Pro nás. Pro ně. Protože i přes všechny odlišnosti, pochybnosti a nezkušenost, byli pár. A John to věděl. I Sherlock to věděl. Musel. A pokud to nevěděl dřív, tak nyní už nemohl mít žádné pochyby.

Sherlockova se tvář uvolnila, když se John zlehka v koutku usmál.

Ať to Sherlock pochopil jakkoliv, rozšířily se mu nozdry, jakmile přimhouřil oči směrem k třetí účastnici celé rošády.

„Tino, nevadilo by ti, kdyby sis lehla na břicho? S hlavou k nohám postele?“

Johnovi se to nezdálo, když v jejím hlase zaslechl samolibý chápavý tón: „Vůbec ne.“

Ten jiskřivý pohled celou situaci jenom podtrhnul. Tině Sherlockova přítomnost nejenže nevadila, ale dokonce ji vítala. I se vším, co si pravděpodobně myslela o jejich vztahu, si oba prohlížela jako aligátor skrývající úsměv pod hladinou. Celá ta scéna ji bavila a vzrušovala.

A zatímco John zápolil s vlastními myšlenkami, ona se rozložila na postel a nastavila se oběma způsobem, který rozhodně nenechával prostor představivosti. Pozorovala je s neskrývaným očekáváním. Pak ukázala prstem ke kabelce se slovy: „Uvnitř jsou kondomy.“

Ponoukla tak Johna, aby jí je podal, ale Tina nebyla jediná, kdo byl na takovou situaci připravený. Ačkoliv John nikdy doopravdy nedoufal, že kondomy a malou tubu lubrikantu v kapse někdy použije. Byla to jen jakási prozřetelnost a snaha být za každých okolností připravený. Ne, že by snad plánoval něco se Sherlockem… On to přece neplánoval. Sám nevěděl, jestli toho byl schopný. Jestli by…

Polknul. Sherlock nad jeho vybaveností nechal obočí vyletět do čela.

Přejížděje prsty po její opálené pokožce, vyšplhal se John přímo za ni. Sklonil se, aby se rty otřel o výstupky páteře mezi lopatkami a Tina se pod tím letmým dotekem se vzdychem ošila. Když se John podíval nad její rameno, s přesností vyhledal Sherlockovy oči, které vyzývaly.

Tělem se mu prohnalo teplo, jako by se mu žíly napouštěly lávou. Neuhnul pohledem ani, když rozbalil kondom a navlékl si ho. Ani když jeho dlaně roztáhly Tininy nohy a zabořil znovu prsty do horkého klína. Bylo to snadné, protože byla dávno vlhká a otevřená.

Klesla tváří do matrace a s ní i její trup, zatímco Johnovi dokonale nastavila pozadí.

A když do ní vniknul na první příraz a ona vykřikla, opět si představil, že tělo, které pod ním vzdychlo, nebylo ženské. Jakkoli ještě před pouhou půlhodinou obdivoval kulaté vnady a oceňoval měkkost její postavy.

Nyní viděl pod sebou jen metry bledé Sherlockovy kůže. Jeho roztažené půlky a jak do nich zarývá nehty. Vzdechy, které Johnovi v představivosti rezonovaly, patřily Sherlockovi. A nezaměnitelný sametový hluboký baryton vyvolával opakovaně jeho jméno.

A vsadil by svůj tříměsíční plat na to, že Sherlock v přítmí rohu myslel na totéž. Bylo slyšet, jak polstrování křesla zaskřípalo, když se tělo detektiva sunulo hlouběji dovnitř. Když roztahoval přitom nohy. Stejně tak byl slyšet hluboký naléhavý nádech. John by přísahal, že viděl, jak se Sherlock zhoupnul boky vpřed. A taky že se mu v kalhotách projevilo zjevné vzrušení. Fyzická známka, důkaz, že po něm Sherlock opravdu toužil.

A namísto toho, aby to Johna jakkoliv uvedlo do rozpaků nebo nepohodlí, cítil se pyšný.

John býval vždy svědomitý milenec a bylo fuk, jestli šlo o sex na jednu noc nebo o intimnosti mezi ním a jeho dlouhodobějšími partnerkami. Zkrátka a dobře byl pokaždé pozorný a stavěl prožitky svých poloviček na první místo. Jenže právě teď sotva dokázal myslet nesobecky a zpříma, když přirážel do Tinina těla, zatímco na něj Sherlock soustředil veškerou pozornost.
Navzdory tomu Tina vydávala spokojené steny. Pravdou však bylo, že Johnovi to ve skutečnosti bylo upřímně jedno.

Jediné, co dokonale vnímal, byla horká těsnost kolem jeho erekce ve spojení se žhnoucím pohledem Sherlocka Holmese. Přes bubnování v uších svou dnešní spolupachatelku registroval spíš okrajově. Svět měl v tuhle chvíli odstíny modré a tyrkysové. Odbarvené zlatými flíčky na okraji duhovek.

Protože v ten samý moment si Sherlock odkryl poklopec a vytáhnul z něj krví nalitý a tvrdý penis z boxerek.

John začal přirážet zcela automaticky a prudce, aniž by se od celého úkazu odtrhnul. Uvědomoval si, že Sherlock rozuměl. Že věděl, co Johna popohánělo. Co bylo hlavním stimulem. A kdo jím nebyl. Nebyla jím totiž ona, třebaže byl uvězněný v jejím těle.

Tina pod ním pravidelně vydávala proměnlivé zvuky nezaměnitelné rozkoše. Pevně ji držel za boky a ani by se nedivil, kdyby ji poté zůstaly na místech otisky jako memento. Cítil, že to na ni přicházelo. Dech se jí zkracoval, tělo se chvělo, svaly kolem jeho ptáka se stahovaly v pravidelnějších intervalech. A když do ni konečně hluboko vniknul až po kořen, hlasitě zavýskla. Semknuvši víčka, zaryla nehty do prostěradla pod sebou.

Johnův penis v ní pulzoval, přesto to nestačilo k vyvrcholení.

Protože čekal. Pozoroval tu dlouhou štíhlou dlaň, jak se laská po délce. Sledoval, jak se Sherlockův hrudník v potřebě o vyvrcholení vzdouval pod taktovkou kankánu. Doktorova pozornost se definitivně stočila k Sherlockovi – ke každému zakroucení zápěstím, ke každému prudkému nadechnutí. Představoval si tu obratnou ruku na svém péru. Nebo vlastní ruku na tom Sherlockově. Zatraceně, Sherlock měl úžasný péro.

John podvědomě pohyby synchronizoval s pohyby Sherlockovy ruky. Teď už v tom byli spolu. Byl na pokraji orgasmu, ale vyčkával. Oddaloval ho, protože jediné, po čem toužil, bylo prožít ho s mužem, kterého zatraceně miloval.

Jednou nahoru a zase dolů, Sherlock si olíznul rty a Johnova náhlá chlípná touha mít onen těžký tvrdý kus masa na vlastním jazyku se proměnila skoro v zoufalství.

Nemyslel si, že by mohl být bisexuál nebo nedej bože gay. A před Sherlockem o pérech vůbec v takovém kontextu nepřemýšlel. Hle, tady byl. Úplně teplej až na půdu pro péro Sherlocka Holmese. Pro nádherný péro Sherlocka Holmese. Kolem kterého chtěl obtočit rty. Zabořit nos do tmavých kudrlin a klidně se tím pérem nechat i udusit. Ochutnat tu hladkou hlavičku, cítit, jak se dotýká zadní části jeho krku… Jak…Do hajzlu.

Jak to mohl ignorovat? Jak si jenom kdy mohl myslet, že by toho nebyl schopný? Jak si kurva kdy mohl myslet, že intimita mezi ním a Sherlockem nebyla možná?
Vždyť právě prahnul jen po jediném. Aby tělo, které mu přinášelo rozkoš, nepatřilo Tině, ale tomu jedinému člověku, na kterém záleželo.

„Sherlocku,“ vykřikl naléhavě.

Znělo to jako přerývavé zakňučení zraněné laně, kterou někdo srazil na krajnici.
Načež v tentýž moment jmenovaný na něj upřel ty touhou rozšířené zornice, otevřel ústa dokořán, zvrátil trup vzad a pokropil bohatě vlastní dlaň i drahý oblek průzračnou emulzí.

Vše utichlo, jakmile Johna tenhle poslední podnět dostal přes kýžený vrchol a prudce se udělal do Tiny.
„Kurva ano, Sherlocku,“ zopakoval, protože představivost byla v tuhle vteřinu mnohem intenzivnější, než realita.

Pot se mu valil po těle a po spáncích. Měl pocit, že jestli se brzy pořádně nenadechne, okolí zčerná. Cítil se vyždímaný a ruce se mu třásly.

Ale šťastný jako nikdy v životě.

Když bylo po všem a všechny strany popadaly zbytky kyslíku z plic, proběhla mezi Johnem a Sherlockem tichá konverzace. Nevyřčená slova. Ta totiž v tento okamžik nebyla nutná.

John v Sherlockově něžném pohledu uviděl vše, co potřeboval. A stejně tak Sherlock v tom Johnově.