Kategorie: Prohrát umí každý blbec

Část pátá (poslední)

Rubrika: Prohrát umí každý blbec
Fandom: Stargate Atlantis
Námět: John Sheppard a wraith Todd mají mezi sebou podivné příměří, které hraničí s riskantním zahráváním. Sázky a naschvály oba dva baví natolik, že je zavedou až na samotný vrchol. A to doslova.
Aneb jak to dopadá, když se opilý John vsadí s Toddem v kulečníku a výslednou odměnou není nic jiného, než znamenitá kuřba.
Dva roky po posledních událostech SGA.
Pár: John Sheppard/Todd the Wraith
Žánr: slash, smut, humor
Rok vydání: 2022/2023
Omezení: 18+
Status: DOKONČENO

 

 

Za toho posledního půl roku jsem tuto kapitolu doslova a do písmene přepisovala tak dvacetkrát. Jsem z toho fakt vyflusnutá a vzdávám to. Už ji po sobě musím přestat číst, než to vydání zase vzdám. Takže holt zůstane navždy v této podobě, protože jinak bych se jí nikdy nezbavila.

Omlouvám se za takové šílené čekání a snad to nebude moc velký očistec. Už mě z toho smutu (který mě mimochodem nebaví psát!) přechází oči. Pravděpodobně se tam opakují fráze a jsou tam šíleně splácaný dvě nelogický věty dohromady a tak podobně, ale fakt bych byla ráda, kdyby mi na hlavě ještě zůstaly nějaký vlasy indecision
Každopádně pokud tam najdete nějakou fakt jo hovadinu, dejte vědět, jak se znám, určitě jsem to přehlédla.

 

 

 

Johnovy rty byly ještě pořád trochu oteklé, ale i přesto se dychtivě otevřely, když do nich Todd vniknul jazykem. Bledými prsty doputoval k jeho pasu, aby si ho lépe přidržel, zatímco mu zasunul stehno k rozkroku. John lehce zalapal, když mu přejel po tom citlivém místě. Jeho penis pod látkou žadonil o pozornost. Natáhl dlaně, aby se dotkl kůže na odhalených bicepsech, a doputoval s nimi až k okraji černé tuniky. Ta překvapivě nebyla z materiálu, na který byl u Todda zvyklý. Připomínala obyčejné plátno nebo bavlnu, možná něco mezi tím. Hodil to za hlavu a pokusil se z Todda svršek stáhnout. A pokusy o zbavování se oblečení se odehrávaly na obou frontách, takže když Todd konečně rozepnul Johnovy kalhoty a dlaní přejel po jeho ztopořeném péru, neudržel se, aby hlasitě nezasténal.

Proti němu se ozvalo zapředení, a když polibek ukončili a podíval se Toddovi do obličeje. Ten výraz byl jasným odrazem spokojenosti a vzrušení. Jeho oči byly prakticky černé, nazlátlé duhovky se ztrácely po okrajích a Sheppard si ani neuvědomil, že z něj jeho milenec stáhl nejen kalhoty i se spodním prádlem, ale taky zbytek šatů a nějakým záhadným způsobem i ponožky. Fakticky. Píchat v ponožkách je strašný klišé. Nejspíš i pro wraithy.

 

Ležel pod ním dočista nahý a zranitelný. Sklouzl zrakem na zelenkavý hrudník, který byl obtěžkaný několika obrazci připomínající runy. Nebo vogónskou poezii, do hajzlu, mohlo to být cokoliv. Tvořilo to schéma. Vyznal se trochu i ve wraithském písmu, ale v ničem ho ty symboly nepřipomínaly. Černá tetování se Toddovi táhla po bocích až k hrudníku, který… neměl bradavky? Nebo měl? Na místě, kde lidé mívali bradavky, měl Todd jen prázdné ztmavlé dvorce bez špičky. Vlastně to dávalo smysl, wraithi nebyli savci, ale zároveň nebyli ani tak úplně brouci a měli i něco z lidské anatomie. Zdálo se, že příroda si od všeho nabrala kousek. Mohli být wraithi na těch místech citliví? Byly jejich neúplné bradavky choulostivé stejně, jako to bylo u lidí?

Uvědomil si, že mu to přijde neobyčejně sexy. A že to rozhodně musí zkusit. Klín mu se zájmem poskočil a na hlavičce se mu zaleskly první průzračné kapky, a to se ho Todd sotva dotknul.

 

„Jestli teď někdo vejde dovnitř a vyruší nás,“ olíznul si svůdně rty, „dej si ho k večeři.“

Todd zhluboka zavrčel. „Ještě nikdy jsi nebyl přitažlivější, Sheparrrrde.“

John se ušklíbl a strhl ho na sebe, ovinul mu nohy kolem pasu, aby se na něj co nejvíc přitiskl a otřel se naběhlým ptákem proti tomu jeho.
Sundat Toddovy kalhoty byl trýznivě pomalý proces, protože byli oba příliš zabraní do zoufalé a dychtivé snahy přirážet si navzájem k bokům.  A tohle horizontální tango bylo povznášející a kradlo jim kromě dechu i příčetnost bez ohledu na to, kdo ten tanec vedl. Nakonec se ale zadařilo a plukovník vydechl potěšením i úlevou, když na sobě ucítil Toddovo krví napěchované nádobíčko bez další překážky. Ani Todd nebyl k situaci chladný. Doslova. I jeho kůže, jindy tolik vlažná, se proti němu příjemně zahřívala. I když nepřestávala působit vláčně, byla na jeho těle příjemná a vítaná.

Na chvíli se od sebe odtrhli, aby nabrali do plic kyslík. Nažloutlé zornice jediným hladovým pohledem prozkoumávaly lidské tělo a John cítil, jak se ve vzduchu jako statická elektřina rozpíná skoro až na dotek bolestivá touha. Šimrala ho po kůži a cítil ji až v žaludku. Jeho vlastní erekce na ni velmi zaujatě reagovala.

Ani se nesnažil rozeznat, komu z nich vlastně patřila, jelikož měl pocit jako by si vycházeli vstříc. Zatraceně, mohl být ten emzák ještě víc sexy? Samý sval a šlacha, působivý velký péro, svůdný tetování a podmanivý hlas k tomu. Zdálo se to jako běžná výbava ke svedení hloupých dvojnožců. Navíc když proti němu spokojeně vibroval. 

A než se Sheppard vzpamatoval, hlava s dlouhými bílými vlasy se ocitla mezi jeho půlkami, kde dlouhý mrštný jazyk vyhledal neomylně svůj cíl. Špička přejela po povrchu a samotná horkost toho doteku byla neočekávaně palčivá. Vášnivá. Náruživá.

„Kurva!“ vykřikl překvapeně, když si Todd našel cestu do jeho těla. Bylo tohle vůbec možné? Jak dlouhý mohli mít wraithi jazyk, zatraceně?

„Kurva, kurva,“ neudržel se a hrdelně zaúpěl.

Chvíli na to se k hbitému jazyku přidaly i dva kluzké prsty. To ho na chvíli zarazilo, a když se ohlédl dolů k Toddovi, všiml si, že v intervalech wraith svými prsty dráždí otvor na krmné ruce, aby z něj získal enzym. A používal ho jako lubrikant. Kurvadrát. Tohle by Johna mělo děsit. Namísto toho mu souhlasně poskočilo péro. Musel být dost zvrácenej, když mu to připadalo sexy.

Tiše zavzdychal a vystrčil zadek, aby vyšel tomu doteku vstříc, když se prsty vrátily na své místo. Prohnul se v páteři. Bylo to už nějaký čas, co se ho někdo tímto způsobem dotýkal.

„Todde,“ vydechl blaženě. „Přísahám, že jestli mě brzy neopícháš, tak už ti nikdy nevykouřím ptáka.“

Wraith zavrčel a místo toho zasunul do Johna třetí prst a hned se na první dobrou otřel o jeho prostatu. Sheppard znovu zavzdychal, ale tentokrát o mnoho zvučněji a naléhavěji. Protočil panenkami a natáhl dlaně, aby se Toddovi zavrtal do vlasů. Skoro cítil, jak se mu serotonin žene krví a pumpuje v nepoznaném rytmu.

A pak se odtáhlo. To hříšné nelidské tělo a John natočil hlavu, aby mohl sledovat, jak si wraith několikrát zkusmo přejel po ztopořeném penisu, aby mu dodal patřičnou vazkost, kterou mu propůjčil enzym z krmné ruky. Trvalo to jenom chvíli, ale Sheppard měl dojem, že to byla celá věčnost, co musel čekat.

Poté Todd do obou dlaní uchopil jeho půlky, aby je roztáhl, načež se žaludem svého vybavení otřel o jeho vstup. Kruhové svaly pod tím manévrem povolily a zelené péro se dostalo za jejich hranice. Sheppard zalapal po dechu a pevně Todda sevřel, když do něj vnikl celý.

Velitel věděl, že lidé nejsou tak přizpůsobiví a pružní jako wraithi, a tak nechal tělu pod sebou chvíli na to, aby si na něj zvyklo. Zadíval se Johnovi do očí a sklonil se, aby ho s vášní políbil. A pak ho kousnul do spodního rtu, až začal zlehka krvácet. Sheppard se při tom pohybu napnul, protože ve stejný okamžik se Todd pohnul vpřed a přirazil až nadoraz. Wraithí nádobíčko bylo něco víc, než byl lidský průměr a John si byl jistý, že až tohle všechno bude za nimi, pár dní se mu bude sedět nepohodlně. 

Oba si vydechli do rtů. Todd se stáhnul, aby ve stejném tempu začal zase píchat ten úzký růžový zadek. John se snažil soustředit na to, aby nesténal moc hlasitě, ale když se Todd s pravidelností začal otírat o svazek nervů uvnitř, vzdal to. Natáhl ruce a položil je na vláčnou hřejivou pokožku jeho zad, aby do nich zaryl svoje nehty. Vsadil by polovinu svého platu, že díky regeneraci a zvýšenému prahu bolesti to Todd ani necítil, ale i tak k němu zavrčel a jeho tempo začalo být divočejší, syrovější a tak zkurveně rajcovní. Ještě chvíli bude takhle pokračovat, tak se John udělá, aniž by se dotknul vlastního ptáka. A to se mu v podstatě ještě nikdy nepovedlo. Ale až do dnešního dne se ještě nikdy necítil tak plný.

„Kurva, do prdele, tohle jsme měli dělat celou dobu. Proč jsme to nedělali celou dobu? Kdybychom si místo všech těch úskoků a přešlapů zapíchali, naše aliance by se vyvíjela už roky.“

Todd se hrdelně zasmál nebo možná zavrčel, v tuhle chvíli se to mlhavě slévalo. Vytáhl se a zase prudce přirazil a Johnovi zacukalo v klínu. Na špičce se mu už tvořila průsvitná lepkavá tekutina a zelený prst s obroušeným nehtem po ní se zájmem přejel.

„Pokud máš ještě čas u toho přemýšlet, Sheparrrrde, tak dělám něco špatně,“ uchopil jeho délku do krmné ruky a přejel s ním po kluzké štěrbině.

Todd se zachvěl. Johna to upoutalo, poněvadž si začal být jistý tím, že krmná ruka byla jednou z erotogenních zón wraithů. Možná by mu ji mohl někdy zkusit vylízat. Otřít se jazykem o její stěny, a pak vtrhnout dovnitř a rejdit tam. Cože to chce kurvadrát udělat?!

„Nasrat, Todde, říkám ti, že jsme to měli dělat celou dobu!“

„I na útěku z Kolyova vězení?“

„Hlavně tehdy!“ zaúpěl John.

Todd hlasitě zavrčel a pohnul se boky proti Johnovi, udržoval svůj rytmus, přičemž položil ruce vedle jeho tváří na postel. Sklonil se, aby se jeho rty otřely o jeho lalůček. „Ani nemáš ponětí, jak moc jsem tě v tu dobu chtěl, Johne Sheparrrrde. Toužil jsem tě přišpendlit na zem a vzít si tě, jak mi instinkt velel. Tvoje vůně byla tak lákavá a jedinečná. Taková, jakou jsem u lidí ještě nikdy necítil.“

John hlasitě zasténal a vyhledal ty zlatem zbarvené oči. Rty měl rozevřené, tváře zrudlé chtíčem i pochopením. Přesunul ruce na Toddova ramena a prudce stisknul, až se v nazelenalé kůži objevily prohlubně, ale Todd si ho dál bral a podmaňoval bez mrknutí oka. Boky mu vycházel vstříc a každým novým pohybem se otíral o jeho prostatu, až se Johnovy nohy začínaly neúprosně třást.

Jejich prsty se propletly.

Znenadání jako kdyby ho pevně sevřelo něco hřejivého. Nejen proto, že cítil proti sobě tělo, které mu způsobovalo rozkoš. Všechny ty vjemy jako by najednou dávaly smysl. Obklopovaly ho jako membrána opisující hranice kolem jeho kůže. Krystalizovaly, měnily se, stupňovaly se, až jimi byl napěchovaný po okraj vlastního vnímání. A uvědomil si, že ne všechny ty city patří jemu.
Když se zadíval do rozšířených zornic wraitha, v jejich odrazu se rozpoznal. Zrcadlily se v nich všechny jeho pocity a John si potvrdil, že je vážně cítí a nenamlouvá si to. Nebylo to v jeho hlavě, zřetelně to cítil. Sdílel. Brněly mu v žilách, šimraly po těle, hladily ho v zátylku, někde tam uvnitř nitra. A začínal navážno chápat, co všechen ten příjemný chtíč znamená. Todd. Jejich spojení bylo opravdové. John cítil totéž, co cítil Todd. Jako by jejich vědomí bylo propojené. Jako kdyby jejich neurální vazby sdílely stejné prožitky.

Bylo to ohromující, nečekané, bez hranic. Ta síla hřála jako láva bublající v sopce. Soustředilo se to mezi nimi, rozpínalo a navozovalo dojem bezpečí. Štěstí. Souznění.

Když se jejich rty opět setkaly v polibku, všiml si, že wraith proti němu je tou zkušeností stejně překvapený jako John. Možná spíš šokovaný. Přirazil prudčeji, divočeji, jako by se pokoušel s Johnem splynout a už se nikdy neoddělit. Extáze, která se mezi nimi dvojnásobila, si neúprosně vybírala svou daň. John se zachvěl a zaúpěl Toddovi do rtů. Věděl, že už nezbývalo moc, aby se konečně udělal. Bez jediného doteku na péru. A Todd ten neodkladný moment cítil taky. Opřel se do něj a zároveň se na něj natlačil i John.  Pohybovali se proti sobě v neúprosném tempu. Hnali se do cíle s divokostí, která brala dech a rozbušila tep tak, že byl slyšet až v uších. Rezonoval prudce jako ozvěna.

Johnovi vyklouzlo z úst Toddovo jméno, které se pomalu měnilo na přidušené sténání, a na oplátku u ucha uslyšel hluboké a naléhavé zavrčení. Špičky prstů s černými drápy se mu zaryly do kůže. A i když by to za normálních okolností mohlo být horší, stejně to zabolelo.

Toddovy rty se přitiskly na Johnovo hrdlo ve stejný moment, co se špičkou penisu otřel zprudka o jeho prostatu a v tu chvíli to Sheppard už nezvládl a napěchovaný jak fyzickým, tak psychickým vzrušením, se udělal. Poprvé v životě bez stimulace penisu.

Ten zážitek byl neuvěřitelný, intenzivní a k jeho překvapení jako by nebral konce. Byl svědkem toho, jak se mu proti mysli otřely cizí myšlenky, zatímco se wraith proti němu prohnul a dosáhl cíle hned vzápětí. Toddovo vyvrcholení uvnitř zahřálo a celé to pohnutí bylo tak neuvěřitelně správné, že Johnovi ještě jednou poskočilo péro a potřísnil oběma břicho. Skoro jako kdyby zakusil další prudký orgasmus. A možná, že právě to se taky stalo. Nebo šlo jen o ozvěnu toho Toddova. I tak to stačilo, aby Johnovo tělo došlo k prozření, že ho podstupuje taky. 

Oba si uvědomovali, že mezi nimi probíhala bouřlivá senzitivní symfonie. Náhlé vlny emocí se postupně přetvářely v harmonické záchvěvy, které kolovaly celým jejich tělem. Když Sheppard zanalyzoval Toddův obličej, pochopil, že i wraith byl celým děním vyvedený z míry a úplně nechápal, co se to právě odehrálo.

Popadali vedle sebe dech a jejich dlaně se mimoděk dotkly. Zašimralo to po celé ploše ruky a putovalo to až kamsi do žaludku, kde se to na dně pevně usadilo. Čas se zase pomalu vracel do normálu, ale to vnuknutí a přítomnost cizího vědomí v Johnově hlavě neustávaly. Jakoby měl v hlavě bavlnu. Ale byl to pohodlný a vítaný pocit. Pocit uvolnění, vzájemnosti a štěstí. Chtěl ten zážitek uzavřít do lahve a navždy si ho uchovat. Po tváři se mu rozlil úsměv Mony Lisy. To právě s Toddem okusili nějakou tandemovou nirvánu? Co to do hajzlu bylo a proč to nedělají pořád?!
 

„Do prdele,“ pronesl po chvíli ticha a uvědomil si, že ještě nepustil Toddovu ruku a že má tendence se ho neustále dotýkat jako by na tom závisel příjem kyslíku.

„Vskutku,“ zaševelil temně wraith a zaujatě si Johna prohlížel, jako by ho viděl poprvé.

„Co se to právě stalo, Todde?“

„Nejsem si jistý, že znám odpověď na tvou otázku, Sheparrrde.“

„Proč… co… to v mý hlavě seš ty?“ zeptal se hloupě, ale nenapadlo ho nic jiného.

Bělovlasá tvář se pohnula blíž, aby se mu opřela o čelo. „Vypadá to tak. Naše mysl navázala kontakt. Ale nerozumím tomu, jak to mohlo nastat. I přes všechny mé schopnosti je taková intimní a hluboká vazba možná jen mezi wraithy. Ty, Johne Shepparde, jsi byl pro mě vždy velkou záhadou, ale na tuto realitu jsem i já krátký. Za normálních okolností bych hádal, že mezi tvými předky kolovala krev wraithů, ale nejsi z této galaxie, je zhola nemožné, aby tomu tak bylo.“

John zíral na jeho rty jako omámený, ale každé slovo poctivě vstřebal. Čelo se mu nakrabatilo, jak se zamyslel a otočil se na záda, přičemž svého milence konečně pustil ze sevření. V ten okamžik se mu vybavily dávné vzpomínky. Nebo spíš zážitky. Zhluboka vydechl.

„Ty, Todde, může s tím mít něco společnýho skutečnost, že se mě pokoušel vysát iratuský brouk, nebo že jsem se tak trochu nakazil nedokončeným retrovirem?“

Tělo vedle něj ztuhlo a jejich pohledy se znovu vyhledaly, ale tentokrát se mimozemšťan tvářil doslova zaskočeně. John cítil, jak se mysl vedle něj chvěje emocemi, které ani nedokázal všechny pojmenovat. Mezi nimi byl ale úžas. Zároveň s obdivným zaujetím. Sentiment na mnoho dalších způsobů.

„Co je?“ vyhrkl.

„Tebe pokousal iratuský brouk a jsi stále naživu?“

„No, vlastně jsem byl chvílí mrtvej, protože to byl jedinej způsob, jak tu potvoru ze sebe dostat. Museli mi zastavit srdce. Nakonec to nedopadlo dobře hlavně pro tu nenechavou štěnici, ale jak vidíš, jsem tady. Zdravej jako řípa.“

Todd sice netušil, co je to řípa, ale kontext pochopil. „Neuvěřitelné.“

„No, a pak,“ pokračoval John dál, „se jednou stalo, že jsem tak trochu nebyl ve svý kůži, jestli mi rozumíš. Bylo by to na dlouhý povídání, ale připletl jsem se pod ruce jedný retrovirem nakažený sotva dospělý wraithce v blbý čas a odnesl si z toho trochu víc než jen pár škrábanců. Chtěla se na mně nakrmit, když jí v žilách kolovala první verze nedokončenýho séra od Becketta. Můj genetický kód začal mutovat. Carson nakonec celej proces zvrátil, ale v jednu chvíli už jsem byl napůl modrej brouk s chutí vysát svý kámoše. A duhovky mi zářily stejně jako tobě. Beckett tehdy říkal, že by se moje DNA mělo vrátit do normálu, ale vlastně jsme si to nikdy stoprocentně nepotvrdili. Ne, že bych byl nadšenej z toho, že je asi ve mně pořád kus toho odpornýho hmyzu, ale doteď jsem neměl odvahu zjišťovat si to najisto. Nemohlo to mít vliv?“

Todd zavrněl. Opravdu. Ten šmejd spokojeně zavrněl. John se potopil do koktejlu vjemů, které mu vůbec nepatřily a celá ta historka toho úskočného emzáka znovu vzrušila. Cítil teplo na dně žaludku, jak se jako tekutý sirup spouští podbřiškem až do jeho péra, které se směle probíralo.

„Todde? Proč tě ta informace tak potěšila? A netvrď mi, že ne, protože úplně cítím, jak předeš blahem. Mý utrpení ti jako dělá dobře?!“

„Ah, Shepparrrde,“ natáhl se, přivoněl k němu a znovu hlasitě zavrněl. Něco nápadného se mu otřelo o stehno.

Sakra, začínal být vzrušený i on sám, když se druhé tělo na něj znovu natlačilo a v celém tom pohybu bylo podivné uspokojení a souznění. Připadal si jako puberťák, který neovládá svý hormony. Jestli toho ten parchant bude pokaždé zneužívat, tak je namydlenej.

„Todde?“ prohloubil příkře tón hlasu, ale neodtáhl se. Hlava jako by ho přesvědčovala, že toho fyzicky ani nebyl schopný. Ta potřeba se wraitha dotýkat byla jako potřeba dýchat.

Ten natáhl krmnou dlaň k hrudi, kterou pokrývaly tmavé chloupky, a usmál se. Johna by ten dotek měl děsit, ale pokud měl mrazení z Toddových doteků, bylo to z nepřekvapivě jiného důvodu.

„Vždy jsi byl pro mě jedinečný. Ve více ohledech. Zároveň jsem měl pocit, že máme mnoho společného,“ protáhl svůdně. „Ale teprve teď máme zjevně mnohem více společného, než jsem vůbec kdy mohl doufat. A díky tvé zkušenosti nás to nyní spojuje jako pravé bratry.“

John Zavrčel. Nejen proto, že bratři si v lidské kultuře nevyšukávají mozky z hlavy.

„Tím mi chceš říct, že je to jako v sobě mít kus wraitha. A tebe to pochopitelně těší.“

„Hmm. Pokud bys chtěl, Sheparrrde, můžeš mít v sobě ještě větší kus wraitha.“

„Bože, tak tohle byl fakt košilatej pokus o flirt hodný člověka a ještě tuctovější pokus o další číslo, Todde. Společnost lidí tě za poslední roky patrně zkazila,“ zareagoval.

Navzdory tomu se hloupému žertu stejně zasmál, nebo možná skutečnosti, že život sající vesmírný upír se čím dál víc podobal lidem, kolem kterých se zdržoval. Přestože tušil, že velitel wraithů to prohlášení mínil naprosto vážně a ne jako vtip. Pravdaže jeho tělo to rozhodně vážně myslelo, když se nadrženě na Johna znovu přitiskl tvrdým pérem a nasál jeho vůni. Dnes už poněkolikáté.

Kurvadrát. Komu by John vlastně něco nalhával, rozhodně ho Todd k dalšímu extempore nebude přemlouvat dlouho. Sdílení všech emocí mělo dopad i na sdílení fyzických počitků, jak se zdálo.

V hlavě mu to bzučelo jako v roji včel. Jako by slyšel hlasy, které tam dřív nebyly a dost možná mu tam rezonovaly díky propojení s Toddem, který byl napojený na svůj úl. A v tom ševelu se skrýval šeptající sametový baryton otírající se o jeho myšlenky. Todd testoval jejich splynutí. Až se mu to nakonec povedlo a podmanivě člověku podsunul nejen prožitky, ale i vlastní vidinu jako barvitou vizi. Namísto hlasité odpovědi zvolil wraithský způsob.

 

Na oplátku teď zkazím já tebe, abys měl trochu lepší představy o kulturních rozdílech mezi wraithy a lidmi. A pochopitelně o namlouvacích rituálech. Možná zjistíš, že se tolik nelišíme. A až ti jazykem znovu proniknu do těla, budu tě hodiny trápit, oddalovat tvé vyvrcholení a připravím tě o zdravý rozum. Dokud se nenaučíš sténat wraithským způsobem.

John nad představou Toddova jazyka a jeho zadku zasténal nahlas.

I když ten lidský se mi taky velmi zamlouvá.

Zašpičatělé zuby se něžně zakously do jeho krku, těsně do místa mezi uchem a čelistí. Vytvořily narudlou mapu zubů, kterou pak wraith olíznul jazykem.

Kurva. Bylo to sexy. Todd ani neotevřel rty a Sheppard byl z toho živoucího obrazu v mžiku tvrdý. Pokud mu odteď bude wraith šeptat prasárny, bude těžké se ovládat. A na jakou vzdálenost vůbec sahalo to jejich propojení?

Kurva. Zopakoval a uvědomil si, že slovo mentálně vysílá jako odpověď přímo k Toddovi. Ten se při tom na něj spokojeně uculil.

„Je to sotva dvacet minut, cos mě opíchal, jak můžeš tak rychle…“

Wraithi neznají konce.

Vrhl se na něj. A udělal, co slíbil. Wraithi měli opravdu šikovný a dlouhý jazyk. Ostatně už měl dnes tu čest podruhé. Nestěžoval si.
Celý večer s Toddem byl zasraně transcendentní!

 

 

***

 

 

„Stálo to za to,“ John zhluboka vydechl a svalil se zpocený zase na záda.

Todd se položil vedle něj. Ano?

„Jo. Stálo za to nechat Rodneyho s Randym, aby nás načapali.“

Wraith si nad tou směšnou přezdívkou prvního důstojníka odfrkl, nicméně byl na to od Shepparda zvyklý a Randy s tím pojmenováním podle všeho neměl vůbec problém. Z nějakého důvodu byl naopak potěšený tím, že znělo podobně jako křestní jméno lidského vědce. Co ho na Mckayovi fascinovalo, nedávalo nikomu smysl. Ani lidem.  

Nakonec promluvil nahlas. „Říkal jsem, že bych tě sem stejně přivedl.“

„Kde bereš tu jistotu, že bych tě nechal?“

„Tu mi dala erekce ve tvém klíně, zatímco jsi mě orálně uspokojoval, Shepparrrde,“ zašeptal mu chraplavě do ucha, než mu lascivně olízl boltec.

„Potřetí už to nedám, Todde, takže zklidni hormon.“

„Vy lidé jste tak křehcí a tak brzy vyčerpaní. Možná jen ze sobeckých důvodů hledám způsob, jak tě unavit.“

John protestně zahuhlal, ale ty nenechavé doteky v něm stejně pořád vyvolávaly podivné vzrušení. Pravděpodobně ne to jeho. Jen se čas od času zachvěl a mezi slovy vzrušeně vzdechl.

„Takže seš ochotnej se znovu vsadit,“ zavrtěl se a přiblížil k obnaženému a na dotek vláčnému hrudníku. Ten pohyb u wraitha vyprovokoval tiché zasyčení. Jeho pták se otřel o Johnovy půlky. Zase? Todd vážně nevěděl, kdy skončit. To fakt mohl pořád?!

Podělaná regenerace.

„Ovšemže.“

Opatrně se od sebe oddálili, ale jen na pár vteřin, neboť Todd se na něj vzápětí znovu pevně přimáčknul a sevřel jeho půlku v dlani. A ze Sheppardových rtů uniklo tiché zakňučení. Otočil Johna, aby ho k sobě přitáhl tváří v tvář a hlavně pryč od kluzké skvrny, která pod nimi sotva zasychala. Jedna paže objala pas a druhá se natáhla pro teplou lidskou ruku, aby propletla jejich prsty. John spokojeně zamručel a palcem přejel přes nazelenalý palec v překvapivě něžném gestu.

„Vsadím se, že mě necháš, abych tě zase políbil.“

Todd se ušklíbl a jeho čelo kleslo ve známém důvěrném gestu na to Johnovo. „Budeš se zase vychloubat svým cvikem a zručností?“

„Třeba jsem ten kulečník prohrál záměrně.“

Wraith zdvihl koutek úst, ale nechal to být. „Dobrá. Co jsi ochoten vsadit protentokrát, Sheparrrde?“

John vyklonil vzdorovitě bradu nahoru a jejich nosy se otřely. Oči se sešly v jedné rovině, když se zazubil. „Další polibek.“

Todd se zasmál: „Ujednáno.“

John ho políbil a propletl jejich jazyky. Tuhle sázku bylo snadné vyhrát. Ale proč by z toho nemohly profitovat obě strany?


Vydáno: 4.9.2023 19:26 | 
Přečteno: 204x | 
Autor: Blanch
 | Hodnocení:

Komentáře rss

Přidat komentář >

Nebyly přidány žádné komentáře.


Nejnovější komentáře
Část třetí - Wow, mo... Zaslal/a: Blanch  •  Čas: 6.11.2023 15:51
Část třetí - Pane bo... Zaslal/a: Dejna  •  Čas: 23.10.2023 21:58
Je to v pořádku - Pardon,... Zaslal/a: Blanch  •  Čas: 14.9.2023 21:23
Je to v pořádku - Tak to ... Zaslal/a: Ester  •  Čas: 14.9.2023 20:37
1. A jako Azkaban - Zdravím... Zaslal/a: Blanch  •  Čas: 10.5.2023 23:21
1. A jako Azkaban - Po něja... Zaslal/a: Kleo  •  Čas: 6.5.2023 13:45

Více komentářů...



Statistiky se započítávají zhruba od roku 2011.



Pokud chcete, aby vám chodily novinky webu na e-mail, přihlašte se k odběru!
Stačí zadat pouze adresu.


Jméno
Text
icon Díky za upozornění. Ono to bylo blbě úplně všude :)
Zdravím, na stránce UI v kategorii Galerie je špatně zadaný odkaz na Deviantart (místo .com je v odkazu .cz.) :D
my chceme Pretty woman, prosím prosím
Ahoj, kdy zase bude novy dil Pretty woman?
icon Pardon, ja opravdu netouzim po tom, aby to nekdo cetl v tyhle forme :)
No taaak, to mi nemůžeš udělat :( Zbývá mi pár kapitol :(
Já si před chvílí říkala že jsi to nejspíš smazala, protože mi to nešlo zobrazit...
icon No, ono to tam hlavne cele neni, ja to tusim skryla, aby to nikdo necetl :D
Nejde o nic, co by bylo nesnesitelné nebo iritující. Takže pohoda :) :D
icon Ten blogovy nedoporucuji cist, je tam hromada chyb, silena stylistika :D, ale chapu, ze clovek to skrze zvedavost kolikrat ignoruje.
Tak jsem hledala hlouběji a našla tvůj blog, kde to všechno máš. Opravdu moc děkuji za kvalitně propracovaný příběh.
To naprosto chápu. Navíc, nemohla jsem kvůli tomu spát, protože jsem byla hrozně zvědavá...
icon se vratim za tyden z dovolene. Takze proto dokoncena, ale trinactkou to nekonci.
icon Linn: i kdyz ti to ukouslo konec komentare, chapu, kam smerujes. PW je povidka, co jsem dopsala pred lety, ma 68 kapitol. Nevlozila jsem vsechny, protoze jsem se rozhodla udelat korekturu a beta-read. Mam v planu denne vlozit aspon jeden dil, jakmile s...
icon Domco, Emalion, Ginger: mockrat dekuji. Ruby: jeste nevim, WP pro me neni stezejni a beru ho spis jako ulet.
Zdravím. Měla bych dotaz, který se týká tvého příběhu "Pretty Woman". Když jsem ji četla na Wattpadu, úplně mi vyrazila dech... Ale, jelikož mi přišla nedokončená, podívala jsem se na tvoje stránky, jestli tady je příběh dokončený. U statusu je přímo n...
Muzu se zeptat? Pridas vsechny povidky i na wattpad? Divala jsem se, ze tu mas i nejake, co jsem jeste necetla a na wp si je muzu pridat do knihovny. Diky za odpoved. Mej se krasne.
Design vytvořila Blanch © 2002 - 2023